Seděl u cesty a pletl pomlázky. Vedle své stoličky měl opřené opravdu výstavní kousky s umně upletenou rukojetí. Pro každého, kdo k němu přišel. S každým si popovídal, pro každého měl vlídné slovo.
Cyklista se marně snaží odemknout zámek u kola. „Pomodli se ke svatému Petrovi,“ radí mu babička, „ten má v ruce klíč, mohl by ti pomoci.“ „Spíš se asi pomodlím ke svatému Pavlovi. Tady už jenom pomůže rozetnout to mečem,“ odpoví nešťastný cyklista.