Seděl u cesty a pletl pomlázky. Vedle své stoličky měl opřené opravdu výstavní kousky s umně upletenou rukojetí. Pro každého, kdo k němu přišel. S každým si popovídal, pro každého měl vlídné slovo.
Muž vychází z lékárny. Potká na ulici souseda: „Snad nejsi nemocný?“ „Proč bych měl být nemocný?“ „Jdeš přece z lékárny!“ Takže, až půjdu ze hřbitova, budu jako mrtvý?“