Seděl u cesty a pletl pomlázky. Vedle své stoličky měl opřené opravdu výstavní kousky s umně upletenou rukojetí. Pro každého, kdo k němu přišel. S každým si popovídal, pro každého měl vlídné slovo.
Otec přistihl syna, jak ochutnal písek a nato vypil několik sklenic vody. A tak se obrátil na radu k lékaři. „Co mám dělat, pane doktore?“ „Teď je nejdůležitější, abyste nedal klučinovi ani špetku cementu.“