Seděl u cesty a pletl pomlázky. Vedle své stoličky měl opřené opravdu výstavní kousky s umně upletenou rukojetí. Pro každého, kdo k němu přišel. S každým si popovídal, pro každého měl vlídné slovo.
Jdou dva namakaní skialpinisti po horách a najednou se jeden z nich zřítí do průrvy. Druhý přijde k průrvě a volá: „Jsi v pořádku?“ „Jsem!“ „Co hlava, nerozbil sis ji?“ „Ne, dobrý!“ „A co ruce nebo nohy, nemáš zlomené?“ „Ne, v pořádku!“ „Tak co se tam ještě poflakuješ?“