Seděl u cesty a pletl pomlázky. Vedle své stoličky měl opřené opravdu výstavní kousky s umně upletenou rukojetí. Pro každého, kdo k němu přišel. S každým si popovídal, pro každého měl vlídné slovo.
„Jeane, přineste mi čaj.“ „Ano, lorde, hned to bude.“ Sluha nejde, tak mu to lord zopakuje. Sluha stále nejde, tak lord ještě několikrát zopakuje své přání. Za několik okamžiků do pokoje vstoupí sluha: „Tady to je, deset čajů pro pána.“