Seděl u cesty a pletl pomlázky. Vedle své stoličky měl opřené opravdu výstavní kousky s umně upletenou rukojetí. Pro každého, kdo k němu přišel. S každým si popovídal, pro každého měl vlídné slovo.
Sedí dva indiáni v lese, když tu najednou nad stromy uvidí kouřové signály. „Co to je?“ ptá se mladší staršího. „Něco důležitého?“ „Zatím ne… Zatím jde jen reklama.“