Seděl u cesty a pletl pomlázky. Vedle své stoličky měl opřené opravdu výstavní kousky s umně upletenou rukojetí. Pro každého, kdo k němu přišel. S každým si popovídal, pro každého měl vlídné slovo.
Zákazník v kavárně povídá: „Dal bych si kávu bez smetany.“ Vrchní odejde a za chvilku se vrátí: „Pane, velice se omlouvám, ale došla nám smetana. Nevadilo by vám, když dostanete vaši kávu bez mléka?“