Seděl u cesty a pletl pomlázky. Vedle své stoličky měl opřené opravdu výstavní kousky s umně upletenou rukojetí. Pro každého, kdo k němu přišel. S každým si popovídal, pro každého měl vlídné slovo.
Zemřel Američan a dostal se do nebe. Začal tam vychvalovat přírodní krásy své země a nejvíc mluvil o Niagaře. „Vždyť ta vaše Niagara není nic moc,“ poznamenal stařík. „Cože? Vy jste už někdy viděl větší vodu?“ „Viděl, synku, viděl.“ „A kdo vlastně jste?“ „Noe.“