Seděl u cesty a pletl pomlázky. Vedle své stoličky měl opřené opravdu výstavní kousky s umně upletenou rukojetí. Pro každého, kdo k němu přišel. S každým si popovídal, pro každého měl vlídné slovo.
Skot koupil lacino starého koně. Přivedl ho domů, zavřel do stáje a do žlabu hodil seno, oves a do kbelíku nalil vodu. Kůň se ani nehnul. Nežral a nepil. Skot spokojeně zakýval hlavou: „Budeli to dobrý tahoun, tak jsem dobře koupil.“