Seděl u cesty a pletl pomlázky. Vedle své stoličky měl opřené opravdu výstavní kousky s umně upletenou rukojetí. Pro každého, kdo k němu přišel. S každým si popovídal, pro každého měl vlídné slovo.
V hlavní skupině cyklistů, asi pět kilometrů před cílem, jede na dětském kole osmiletý kluk. „Co je to za kluka?“ ptá se jeden závodník druhého. „Já nevím, ale plete se mi tady už od startu.“