Seděl u cesty a pletl pomlázky. Vedle své stoličky měl opřené opravdu výstavní kousky s umně upletenou rukojetí. Pro každého, kdo k němu přišel. S každým si popovídal, pro každého měl vlídné slovo.
Baví se takhle Mars se Zemí a Mars povídá: „Tak co, Země, jak se máš?“ Země: „Ale je to se mnou špatné. Chytla jsem lidi.“ Mars na to: „To nic, to za chvíli přejde.“