Seděl u cesty a pletl pomlázky. Vedle své stoličky měl opřené opravdu výstavní kousky s umně upletenou rukojetí. Pro každého, kdo k němu přišel. S každým si popovídal, pro každého měl vlídné slovo.
Trumfují se dva majitelé psů, jaké mají chytré psy: „Ten můj, když se vrací domů, tak zazvoní u dveří na zvonek.“ „To můj nedělá, otevře si dveře klíčkem.“