Seděl u cesty a pletl pomlázky. Vedle své stoličky měl opřené opravdu výstavní kousky s umně upletenou rukojetí. Pro každého, kdo k němu přišel. S každým si popovídal, pro každého měl vlídné slovo.
U lékaře: „Pane doktore, já se při jízdách v autoškole děsně nervuju.“ „Nemějte strach, jednou vám to jistě půjde skvěle a povede se vám projít testy.“ „Ale já jsem zkoušející!“