Seděl u cesty a pletl pomlázky. Vedle své stoličky měl opřené opravdu výstavní kousky s umně upletenou rukojetí. Pro každého, kdo k němu přišel. S každým si popovídal, pro každého měl vlídné slovo.
Katecheta připomíná dětem, že by se měly snažit udělat každý den něco dobrého. „Udělal jsi včera něco dobrého?“ zeptal se Péti. „Byl jsem celý den u tety.“ „Ale to snad ještě není dobrý skutek,“ namítá katecheta. „Je,“ brání se Péťa. „Když jsem odcházel, byla velmi šťastná.“