Seděl u cesty a pletl pomlázky. Vedle své stoličky měl opřené opravdu výstavní kousky s umně upletenou rukojetí. Pro každého, kdo k němu přišel. S každým si popovídal, pro každého měl vlídné slovo.
Malý kluk sedí u stolu a čmárá klikyháky na list papíru. „Co to děláš, Karlíku?"" ptá se učitelka ve školce. „Píšu dopis Péťovi.“ „Ty už umíš psát?"" „Neumím. Ale on taky neumí číst.""