Seděl u cesty a pletl pomlázky. Vedle své stoličky měl opřené opravdu výstavní kousky s umně upletenou rukojetí. Pro každého, kdo k němu přišel. S každým si popovídal, pro každého měl vlídné slovo.
Z chlívku vyběhlo prase a žene si to ze dvora ven. Pan domácí ihned vystartuje za ním. „Kampak to běžíte, sousede?“ „Vím já! Zeptejte se toho prasete.“