Seděl u cesty a pletl pomlázky. Vedle své stoličky měl opřené opravdu výstavní kousky s umně upletenou rukojetí. Pro každého, kdo k němu přišel. S každým si popovídal, pro každého měl vlídné slovo.
V dětském táboře se vydávají obědy. Z táborového rozhlasu se ozve: „Oběd se vydává u jižní brány.“ Všichni se hrnou k jižní bráně. V tom se znovu ozve z rozhlasu: „Opravuji. Oběd se vydává u západní brány.“ Všichni se hrdnou k západní bráně. Po chvíli se znovu rozezní rozhlas: Jelikož tady všichni pobíhají, oběd se ruší.“