Slova svatého evangelia podle Jana.

Mnozí z jeho učedníků řekli: „To je tvrdá řeč! Kdopak to má poslouchat?“ Ježíš věděl sám od sebe, že jeho učedníci na to reptají, a proto jim řekl: „Nad tím se pohoršujete? Co teprve, až uvidíte Syna člověka, jak vystupuje tam, kde byl dříve? Co dává život, je duch, tělo nic neznamená. Slova, která jsem vám mluvil, jsou duch a jsou život. Ale jsou mezi vámi někteří, kdo nevěří.“ Ježíš totiž věděl od začátku, kdo jsou ti, kdo nevěří, a kdo je ten, který ho zradí. A dodal: „Proto jsem vám říkal, že nikdo ke mně nemůže přijít, není-li mu to dáno od Otce.“ Proto mnoho z jeho učedníků odešlo a už s ním nechodili. Ježíš tedy řekl Dvanácti: „I vy chcete odejít?“ Šimon Petr mu odpověděl: „Pane, ke komu půjdeme? Ty máš slova věčného života, a my jsme uvěřili a poznali, že ty jsi ten Svatý Boží!“

Májové čtení 

Úvodní modlitba (každý den před májovým čtením)


Bože, na přímluvu Panny Marie, Vítězné Ochránkyně Moravy, a svatého Jana Sar-
kandra, Tě prosíme: Probuď Moravany a rozněť v nich radost z evangelia. Dej jim
pochopit, že toto je poklad cennější než jakýkoli jiný a že ten, kdo ho našel, ho musí
předávat dál. Dej všem ducha apoštolátu, mnoha mladým mužům dej povolání ke
kněžské službě a mladým ženám k zasvěcení se Kristu, aby společně budovali Tvou
Církev a horlivě usilovali o spásu duší. Skrze Krista, našeho Pána. Amen.

2. května
(Boží cesta, č. 236) Zdráv buď, otče, od nás milovaný, jehož Slezsko dalo
Moravě Slezská vlasti, půdo svatá, zemi nejkrásnější všech,
tobě láska vrchovatá, tobě poslední můj vzdech.
Hvězdou jsi nám v srdce dána, hněv-li kolem nás a spor,
k dvěma sestrám upoutána pásmem věkověčných hor.
S nimi, vlasti, matko drahá, Tvůrce tebe vjedno klad,
vědomí ti dala Praha, víru věštců Velehrad.
S nimi k slávě vrchovaté, s nimi věčně jedno buď,
družka družku v lásce svaté na blaženou viňte hruď.
Ve spojení sester obou nechať slzy roníš teď,
k cíli vzlétneš krásy dobou, jen svých práv a činů hleď.
Slávou vzplanou hor tvých lemy, nivy rozhlaholí jas.
Bože, rodné slezské zemi slávu dej a sílu zas.
(Adolf Heyduk, 1835–1923. Hudba: Eduard Bartoníček)


S touto písní o zemi milované a pokorné přistupujeme ke kolébce svatého Jana
Sarkandra. Jan pocházel ze Slezska; sám však byl národnosti moravské, jak o tom
vypovídají i pozdější záznamy, spojené s jeho životní poutí, které vždy u Janova
jména uvádějí „Skoczoviensis Moravus“. Těšínské Slezsko patřilo k zemím Koru-
ny České již od roku 1291. V době Sarkandrova narození tam byla úřední řečí češ-
tina (od roku 1573). Ale už dávno před politicko-právní úpravou vztahů k Čechám
a Moravě vděčilo Slezsko za svůj kulturní a náboženský život kolébce kulturní
a náboženské svébytnosti všeho Slovanstva – Velehradu. Arcibiskup svatý Meto-
děj vysílal své kněze až na Vislu, ba až k Moskvě. Slezskou krajinou procházela
apoštolka Polska Doubravka, manželka knížete Měška I. Jakožto dcera Bo-
leslava I. a neteř svatého Václava byla i ona plodem apoštolských námah svatých
Cyrila a Metoděje. Slezským krajem ke Krakovsku procházel i svatý Vojtěch.
Pravdivě tedy zpívá slezská píseň: „Vědomí ti dala Praha, víru věštců Velehrad.“
Jan Sarkander přišel ze Slezska, aby ukázal Moravě v dobách varu a úzkostí,
že dědictví otců Cyrila a Metoděje je i po staletích živé a silné.
Úmysl dnešní modlitby: Prosíme za lásku k naší moravské zemi a děkujeme za to,
jakého obohacení se nám v životě dostává od druhých lidí.

Závěrečná modlitba ( modlí se každý den po májovém čtení)

Svatý Jene Sarkandře, veliký ochránce naší krásné země, ozdobo a chloubo Moravy,
vypros nám věrnost víře otců, věrnost povinnostem stavu za všech okolností a dětin-
nou důvěru k naší Matce, Vítězné Ochránkyni Moravy!
                              
Úmysl dnešní modlitby:

Prosíme za lásku k naší moravské zemi a děkujeme za to,
jakého obohacení se nám v životě dostává od druhých lidí.  Otče náš + Zdrávas na modlitební úmysl dne.