Seděl u cesty a pletl pomlázky. Vedle své stoličky měl opřené opravdu výstavní kousky s umně upletenou rukojetí. Pro každého, kdo k němu přišel. S každým si popovídal, pro každého měl vlídné slovo.
Policista chytí lupiče, který drží v ruce zlatý prsten. Ptá se ho: „Kde jsi vzal ten prsten?“ „Našel jsem ho.“ „A proč jsi to nešel nahlásit a nevrátil ho?“ „Vždyť je tady vyryto – Navěky tvůj.“