Seděl u cesty a pletl pomlázky. Vedle své stoličky měl opřené opravdu výstavní kousky s umně upletenou rukojetí. Pro každého, kdo k němu přišel. S každým si popovídal, pro každého měl vlídné slovo.
V kině sedí muž se psem – malým jezevčíkem. Jezevčík se skvěle baví. Pořád se směje. Sousedka se otočí k pánovi a říká: „Vy máte ale zvláštního psa, ani se nestačím divit!“ „A víte, že já taky ne? Když jsem mu to četl v knížce, tak ho to moc nebavilo...“