Seděl u cesty a pletl pomlázky. Vedle své stoličky měl opřené opravdu výstavní kousky s umně upletenou rukojetí. Pro každého, kdo k němu přišel. S každým si popovídal, pro každého měl vlídné slovo.
Vypráví jeden kovboj: „Když jsme bývali spolu, řekl jsem Jimovi, aby si každé ráno obul čisté ponožky.“ „A poslouchal tě?“ ptá se Sam. „Jo, poslouchal. Ale po týdnu si už nemohl nazout boty.“