Seděl u cesty a pletl pomlázky. Vedle své stoličky měl opřené opravdu výstavní kousky s umně upletenou rukojetí. Pro každého, kdo k němu přišel. S každým si popovídal, pro každého měl vlídné slovo.
Stěžuje si jeden lord druhému: „Charlesi, já se dnes strašně nudím.“ „Tak běžte do lesa, příteli. Půjčím vám své psy, jděte si zastřílet!“ Za hodinu se lord vrátí. „Bylo to skvělé, milý Charlesi. Nemáte ještě nějaké psy?“