Seděl u cesty a pletl pomlázky. Vedle své stoličky měl opřené opravdu výstavní kousky s umně upletenou rukojetí. Pro každého, kdo k němu přišel. S každým si popovídal, pro každého měl vlídné slovo.
První týden ve škole. „Paní učitelko, já jsem si zapomněl žákajdu.“ „No, tak mi dones žákovskou knížku. Já tam rodičům napíšu, jak se připravuješ na vyučování!“