Seděl u cesty a pletl pomlázky. Vedle své stoličky měl opřené opravdu výstavní kousky s umně upletenou rukojetí. Pro každého, kdo k němu přišel. S každým si popovídal, pro každého měl vlídné slovo.
Přihlásí se na začátku hodiny Jenda, který minulou hodinu, když se rozdávaly písemky, chyběl a zajímá se: „Paní učitelko, mohla byste mi říct, co jsem dostal z té minulé písemky?“ Učitelka zalistuje ve svém zápisníku a pak povídá: „Za dvě.“ „No výborně!“ vykřikne mile překvapený lajdák. Kantorka ho přísným hlasem opravuje: „Ne, Jendo, chvalitebně.“