Seděl u cesty a pletl pomlázky. Vedle své stoličky měl opřené opravdu výstavní kousky s umně upletenou rukojetí. Pro každého, kdo k němu přišel. S každým si popovídal, pro každého měl vlídné slovo.
Zuřivý automobilista srazí na ulici chodce, podívá se dozadu a jak to bývá, ještě mu vynadá: „Dávej pozor!“ Nešťastník na zemi jen zařve: „Hrůza, on ještě bude couvat!“