Seděl u cesty a pletl pomlázky. Vedle své stoličky měl opřené opravdu výstavní kousky s umně upletenou rukojetí. Pro každého, kdo k němu přišel. S každým si popovídal, pro každého měl vlídné slovo.
Chovatel holubů hrdě ukazuje přátelům své klece. „Podařila se mi skvělá věc – zkřížit datla a poštovního holuba!“ „To je zajímavé. Jenže k čemu to bude dobré?“ „No k čemu… Holub přinese dopis a než ho předá, nejdřív pěkně zaklepe na dveře!“