Seděl u cesty a pletl pomlázky. Vedle své stoličky měl opřené opravdu výstavní kousky s umně upletenou rukojetí. Pro každého, kdo k němu přišel. S každým si popovídal, pro každého měl vlídné slovo.
Chlubí se dva rybáři: „Já jsem jednou chytil takovou štiku, že jsem ji musel vytahovat autojeřábem!“ „To nic není! To já jednou chytil takového sumce, že jen jeho fotografie vážila pět kilo!“