Seděl u cesty a pletl pomlázky. Vedle své stoličky měl opřené opravdu výstavní kousky s umně upletenou rukojetí. Pro každého, kdo k němu přišel. S každým si popovídal, pro každého měl vlídné slovo.
Na přeplněném stadionu usedl na tribuně pro čestné hosty do sedadla malý chlapec. „Jak jsi přišel k té vstupence?“ ptá se ho udivený pořadatel. „Doma, já jsem starostův syn.“ „A kde je pan otec?“ „Doma, hledá tu vstupenku.“