Seděl u cesty a pletl pomlázky. Vedle své stoličky měl opřené opravdu výstavní kousky s umně upletenou rukojetí. Pro každého, kdo k němu přišel. S každým si popovídal, pro každého měl vlídné slovo.
„Taxi! Taxi!“ volá na ulici chlápek. Jeden taxikář mu zastaví a muž se ho ptá: „Za kolik byste mě dovezl na nádraží?“ „Za sto dvacet korun,“ odpoví taxikář. Chlapík ukáže na dva obrovské loďáky: „A tyhle dva kufříky?“ „Ty vezmu, přirozeně, zdarma,“ říká muž za volantem. „Výtečně!“ mne si ruce chlápek. „Odvezte tedy moje kufry na nádraží a já to dojdu pěšky.“