Seděl u cesty a pletl pomlázky. Vedle své stoličky měl opřené opravdu výstavní kousky s umně upletenou rukojetí. Pro každého, kdo k němu přišel. S každým si popovídal, pro každého měl vlídné slovo.
Americké děti si měly vymyslet pohádku. Jedna milionářská dceruška začala takto: „Byla jednou jedna hrozně chudá rodina. Tatínek byl chudý, maminka byla chudá, děti byly chudobné, komorník byl chudobný, kuchař byl chudý, zahradník byl chudý a šofér byl taky chudý.“