Seděl u cesty a pletl pomlázky. Vedle své stoličky měl opřené opravdu výstavní kousky s umně upletenou rukojetí. Pro každého, kdo k němu přišel. S každým si popovídal, pro každého měl vlídné slovo.
Učitel se ptá: „Proč jsi neudělala úkol, Klárko?“ „Nešel nám elektrický proud.“ „A co jsi dělala potmě?“ „Dívala jsem se na televizi.“ „Bez elektřiny?“ „My máme svíčky.“