Seděl u cesty a pletl pomlázky. Vedle své stoličky měl opřené opravdu výstavní kousky s umně upletenou rukojetí. Pro každého, kdo k němu přišel. S každým si popovídal, pro každého měl vlídné slovo.
Ptala se učitelka v hodině zeměpisu. „Co je k nám blíž, Austrálie nebo Měsíc?“ „Prosím, blíž je Měsíc.“ „Jak jsi na to přišel?“ „Měsíc vidíme, když je jasno, Austrálii nikdy.“