Seděl u cesty a pletl pomlázky. Vedle své stoličky měl opřené opravdu výstavní kousky s umně upletenou rukojetí. Pro každého, kdo k němu přišel. S každým si popovídal, pro každého měl vlídné slovo.
Dva orli si plachtí vzduchem, když vtom se kolem přežene tryskové letadlo. Jeden orel povídá druhému: „Ty jo, viděls, jak rychle ta věc letěla?“ A druhý na to: „Jo, taky bys letěl tak rychle, kdyby ti hořel ocas.“