Seděl u cesty a pletl pomlázky. Vedle své stoličky měl opřené opravdu výstavní kousky s umně upletenou rukojetí. Pro každého, kdo k němu přišel. S každým si popovídal, pro každého měl vlídné slovo.
„Pane Procházko, máte jít okamžitě k panu řediteli!“ oznamuje telefonicky sekretářka zaměstnanci. „Já? Proč já? Nic jsem neudělal!“ „Myslím, že právě proto,“ odpoví slečna.