Seděl u cesty a pletl pomlázky. Vedle své stoličky měl opřené opravdu výstavní kousky s umně upletenou rukojetí. Pro každého, kdo k němu přišel. S každým si popovídal, pro každého měl vlídné slovo.
Učitelka se otočí od tabule: „Kdo se to pořád otáčí?“ „Země!“ utrousí někdo ze zadních lavic. „Kdo to řekl?“ táže se přísně učitelka. „Galileo Galilei!“