Seděl u cesty a pletl pomlázky. Vedle své stoličky měl opřené opravdu výstavní kousky s umně upletenou rukojetí. Pro každého, kdo k němu přišel. S každým si popovídal, pro každého měl vlídné slovo.
Klučina zazvoní u sousedů, a když mu přijdou otevřít, tak říká: „Našel jsem vašeho kanárka!“ Paní sousedka se diví: „Ale tohle je přece váš kocour!“ „Jo, to já vím, ten kanárek je uvnitř.“