Seděl u cesty a pletl pomlázky. Vedle své stoličky měl opřené opravdu výstavní kousky s umně upletenou rukojetí. Pro každého, kdo k němu přišel. S každým si popovídal, pro každého měl vlídné slovo.
Syn slaví osmnácté narozeniny a otec povídá: „No, když je ti dnes těch osmnáct let, tak ti dnes dovolím, aby sis zapálil.“ „Ale ne, tati, já už jsem kouření před dvěma lety nechal.“