Seděl u cesty a pletl pomlázky. Vedle své stoličky měl opřené opravdu výstavní kousky s umně upletenou rukojetí. Pro každého, kdo k němu přišel. S každým si popovídal, pro každého měl vlídné slovo.
Povídá jeden námořník druhému: „Když jsem se plavil jižním Pacifikem, viděl jsem na jednom ostrově prazvláštního ptáka. Představ si, že snášel krychlová vejce a mluvil.“ „A co říkal?“ „Auvajs.“