Seděl u cesty a pletl pomlázky. Vedle své stoličky měl opřené opravdu výstavní kousky s umně upletenou rukojetí. Pro každého, kdo k němu přišel. S každým si popovídal, pro každého měl vlídné slovo.
Tomáš sedí bezradně nad domácím úkolem. Po nějaké době se ptá otce: „Tati, kdo to byl Hamlet?“ „Poslouchej, synku, kdo z nás má dělat úlohu? Vezmi si Bibli a zjisti si to sám.“