Seděl u cesty a pletl pomlázky. Vedle své stoličky měl opřené opravdu výstavní kousky s umně upletenou rukojetí. Pro každého, kdo k němu přišel. S každým si popovídal, pro každého měl vlídné slovo.
Maminka: „Tak co, Pepíčku, byl ses podívat u řezníka, jestli má telecí nožičky?“ Pepíček: „Byl.“ Maminka: „No, a má je?“ Pepíček: „Nevím, on si nechtěl sundat kalhoty.“