Seděl u cesty a pletl pomlázky. Vedle své stoličky měl opřené opravdu výstavní kousky s umně upletenou rukojetí. Pro každého, kdo k němu přišel. S každým si popovídal, pro každého měl vlídné slovo.
Žák napsal na tabuli učitelkou diktovanou větu: Včera jsem bil ve škole. „Je to určitě správně?“ táže se učitelka. „Není,“ odpovídá žák, „včera byla neděle.“