Seděl u cesty a pletl pomlázky. Vedle své stoličky měl opřené opravdu výstavní kousky s umně upletenou rukojetí. Pro každého, kdo k němu přišel. S každým si popovídal, pro každého měl vlídné slovo.
Transatlantická loď se zmítá už několikátý den v bouři. Úslužný steward se ptá cestujícího, zda chce oběd do kajuty. „Ale ne. Hoďte to přes palubu sám.“