Seděl u cesty a pletl pomlázky. Vedle své stoličky měl opřené opravdu výstavní kousky s umně upletenou rukojetí. Pro každého, kdo k němu přišel. S každým si popovídal, pro každého měl vlídné slovo.
U vojenského soudu. „Plukovníku Powele, vy jste nemohl zachránit sira Hamiltona ze zajetí kanibalů?“ „Nemohl, pane soudce. Když jsme s vojenským oddílem dorazili do vesnice, byl již na jídelním lístku škrtnut.“