Seděl u cesty a pletl pomlázky. Vedle své stoličky měl opřené opravdu výstavní kousky s umně upletenou rukojetí. Pro každého, kdo k němu přišel. S každým si popovídal, pro každého měl vlídné slovo.
Otec se vydá za panem učitelem, protože syn doma tvrdí, že si na něho učitel zasedl. „Pročpak nemáte rád mého syna a zasedl jste si na něho?“ „Ale prosím vás!“ řekne užasle učitel. „Jen se přesvědčte sám...“ A zavolá k sobě žáka. „Kolik je třikrát šest?“ „Vidíš, tati? Už si zase začíná!“