Seděl u cesty a pletl pomlázky. Vedle své stoličky měl opřené opravdu výstavní kousky s umně upletenou rukojetí. Pro každého, kdo k němu přišel. S každým si popovídal, pro každého měl vlídné slovo.
„Co bys dělala, Markétko, kdybys vyhrála tisíc korun?“ „Koupila bych si bílé punčošky, bílé šatičky, bílé botičky, bílý klobouček, bílý kabátek a bílé rukavičky a všechno bych to ušpinila!“