Seděl u cesty a pletl pomlázky. Vedle své stoličky měl opřené opravdu výstavní kousky s umně upletenou rukojetí. Pro každého, kdo k němu přišel. S každým si popovídal, pro každého měl vlídné slovo.
Lékař v ordinaci vytýká pacientovi: „To jste s tím měl přijít už před rokem!“ „Ale já jsem tady byl a vy jste mi říkal: Podívejte se mi do očí, vy simulante.“