Seděl u cesty a pletl pomlázky. Vedle své stoličky měl opřené opravdu výstavní kousky s umně upletenou rukojetí. Pro každého, kdo k němu přišel. S každým si popovídal, pro každého měl vlídné slovo.
Paní vyjíždí z parkoviště. Napřed odře blatník auta vlevo, pak narazí na vůz za sebou a po chvíli i o ten před sebou. To s úděsem sleduje policista a samozřejmě ji ihned zastaví: „Ukažte mi řidičský průkaz, paní řidičko.“ „Blázníte! Žádný nemám. Kdo by mi jej dal, když jsem tak nešikovná.“