Seděl u cesty a pletl pomlázky. Vedle své stoličky měl opřené opravdu výstavní kousky s umně upletenou rukojetí. Pro každého, kdo k němu přišel. S každým si popovídal, pro každého měl vlídné slovo.
Chlubí se ve škole Franta spolužákům: „Já jsem tak otužilý, že spím v těch nejstudenějších nocích při otevřeném okně.“ Jeden ze spolužáků se ozve: „Co kecáš, včera večer jsem šel kolem vašeho domu a měl jsi okno zavřené!“ „No a? Copak byla nejstudenější noc?“