Seděl u cesty a pletl pomlázky. Vedle své stoličky měl opřené opravdu výstavní kousky s umně upletenou rukojetí. Pro každého, kdo k němu přišel. S každým si popovídal, pro každého měl vlídné slovo.
Jeden student říká druhému. „Tak jsem ti napřed dostal angínu, to šlo dobře, potom černý kašel, malárii, cukrovku…“ „Člověče, jak jsi mohl vydržet tolik nemocí?“ „Jak to vydržet? Já mluvím o poslední zkoušce na medicíně.“