Seděl u cesty a pletl pomlázky. Vedle své stoličky měl opřené opravdu výstavní kousky s umně upletenou rukojetí. Pro každého, kdo k němu přišel. S každým si popovídal, pro každého měl vlídné slovo.
Učitelka na ve škole na závěr hodiny: „A nezapomeňte, děti, že dnes večer můžete sledovat zatmění měsíce.“ Vzadu se přihlásil popleta Hugo: „Prosím, jde to na Nově nebo na ČT1?“